Začátkem je vždy konkurz. Na něm se snažíte přesvědčit pedagoga, že tématu práce rozumíte, máte případně možnost jej řešit (analytika návštěvnosti webu vyžaduje mít nějaký požitelný web k dispozici). Počítejte s tím, že můžete soutěžit s dalšími studenty a počet míst je menší, než počet uchazečů.

Je tedy dobré si připravit cíl(e) práce a metodiku - pak ji po doladění s vedoucím použijete u tvorby zadání práce.

Výběr tématu

Téma musí tématicky zapadat do oboru, který řešitel studuje. Není tedy doporučeno čistě technické téma pro studenty oboru PaE, PaA a další. Jako příklad - "Konfigurace webového serveru pro poskytování hostingu" není vhodné téma pro tyto obory. Naopak "Self-business intelligence v prostředí malé firmy" již do ekonomických oborů spadá.

Velkou výhodou bakalářské nebo diplomové práce je možnost idividuálního výběru tématu v jinak pevně daném studijním plánu. Řešitel má tak možnost vybrat si téma práce podle svého zaměření a realizovat se v závěrečné práci.

Témata jsou vypsána v UIS - vždy se podíveje, zda "sedí" datum konkurzu, může se stát, že v systému zůstane starší konkurz.

Sběr informací

Základním stavebním kamenem obou prací je literatura - odborná nebo vědecká. Pro obě práce platí, že by měly být citovány zdroje s ověřenými daty. Toto je problém u wikipedie, byť anglický obsah je velmi kvalitní. Na druhou stranu články na wikipedii mají v závěru seznam zdrojů, ty lze použít.

Jako zdroj vědecké literatury můžeme využít adresu - infozdroje.czu.cz, kde jsou přístupné věděcké zdroje zdrama pro studenty ČZU. Zejména ScienceDirect mohu doporučit - obsahuje totiž plné znění článků. Plus elektronické knihy, kterých je zakoupeno velmi mnoho - e-library.

Cíle práce

Klíčové je stanovit si reálné cíle práce. Nesmíme toho vybrat příliš - zejména u bakalářské práce není moc prostoru. Je tedy dobré se zaměřit na uričtý specifický problém a ten se snažit řešit. Vždy je jeden hlavní cíl a pak volitelné množství dílčích témat (dvě až tři).

Špatně

Cílem práce (téma Nastavení webového serveru pro webhosting) je zmapovat problematiku webových serverů a jejich srovnání. Dále pak analýza systémů pro řízení báze dat, jejich srovnání a výběr nejvhodnějšího, posledním cílem je výběr prostředku pro správu hostingu, stanovení vlastností pro tyto panely a výběr vhodného. Jiný příklad - téma Zabezpečení bezdrátových sítí - v něm se snaží hodně studentů popisovat jednotlivé verze wi-fi. Což je naprosto zbytečné.

Proč?

Tyto cíle jsou mimo rozsah jedné práce. Bylo by možné vybrat si jedno z dílčích témat. Rozhodně práce nebude řešit vše. Pak je na každou problematiku pouze nahlédnuto, napsán odstavec a autor se věnuje povrchně něčemu jinému. U prací je z mé strany vyžadováno hlubší pochopení problému, jeho analýza a následně řešení.

Jak na cíl

  • Cíl práce může obsahovat (nepovinné) sdělení, v jaké oblasti se pohybujeme. Například: Práce je zaměřena na oblast nasazení IoT v prostředí chytrého zemědělství.
  • Je vždy jeden hlavní cíl práce.
  • A pak několik dílčích cílů - ty směřují k dílčím poznatkům a podporují dosažzení hlavního cíle. Dílčí cíle jsou obvykle 3 - 4.

Metodika

Každá práce potřebuje metodiku - stanovit si postupy řešení práce. Lze definovat hypotézu a tu potvrdit nebo vyvrátit.

Metody

  • Pozorování - systematické sledování určitých činností
  • Srovnávání - komparace výsledů, zjišťování rozdílů, shodností, ... (plán, skupiny, časové řady)
  • Analýza a syntéza - zkoumání dané problematiky po jednotlivých dílčích částech. Syntéza pak získané poznatky skládá k sobě a vytváří obraz analyzovaného problému.
  • Abstrakce - důležitá část, neboť umožňuje ignorovat okrajové či nepodstatné části a vlastnosti. Zjednodušujeme si tak problematiku na základní charakteristiky.
  • Indukce - vyvození obecného závěru na základě dílčích poznatků.
  • Dedukce - z obecných závěrů vytváříme přesněji zaměřené.
  • Matematika a statistika - číselné analýzy zkoumaných problémů.
  • Modelování - diagramy a další postupy nám umožní chápat problém v souvislostech (interakce s vnějším prostředím).

Co se předpokládá

Kvalifikační práce klade velký důraz na samostatné myšlení a analytiku. Úspěšné obhájení práce naznačuje, že řešitel:

  • je schopen definovat problém, který v práci řeší,
  • má schopnost daný problém analyzovat a věnovat se mu do hloubky,
  • správně zvolí vstupní prameny - literaturu, odborné zdroje, elektronické zdroje a vědecké články,
  • správně zpracuje kritickou rešerši odborné a vědecké literatury,
  • použije metody poznání (teoretické metody - abstrakce, specifikace, komparace, analogie, dedukce, modelování, ...),
  • zvládne formulovat vhodně závěry podpořené dílčími testy a analýzami.

Výstup

Obě (bakalářská i diplomová) práce by měly směřovat k definování vybraného problému, jeho analýze a následně k závěrům. Práce by tak neměla řešit již dostatečné známé či nesouvisející věci - verze PHP v případě tématu k webovým analytickým nástrojům.

Práce má obsahovat analýzu vybraného problému, směřovat k jeho řešení a na základě analýzy zdrojů navrhnout "něco nového". Cílem práce není například aplikace, nebo zapojení senzorů pro IoT. Cílem práce je obecný návrh, programování a praktické hraní si je pouze součástí ověření teoretického návrhu.

V práci očekávám použití modelovacích prostředků - vývojový diagram, UML, BPMN, ... . Co se týká konfigurací a zdrojových kódů - do práce jde pouze to nejzajímavější. Práce nemá být "tutoriální" - ty lze dohledat na internetu.

Vědeckost

Tohle se u záverečných prací vyskytuje dost často - práce by měla být vědecká, ale pro autora je to dost nepochopitelné. Jak tedy mít práci dostatečně vědeckou?

  • Zkoumáme něco reálného, něco co jde dobře popsat a může to udělat kdokoliv znovu.
  • Ideálně naše zkoumání přinese něco nového - nový poznatek, hodnocení, ...
  • Pokud práce bude "pouze" kompilací poznatků, pak je potřeba ji psát jako metaanalýzu - tedy zpracování mnoha dostupných zdrojů.
  • Výstup práce se bude dá "nějak" využít - práce je tedy užitečná.